Jak si správně stanovit osobní cíle
Přestaň si dávat nerealistické cíle. Zjisti, jak si je nastavit tak, abys jich s chutí dosahoval.
Přečíst víceSebevědomí není něco, s čím se rodíš. Jsme ti ukázat, jak si ho postupně vytvořit.
Lidé s vysokým sebevědomím si více věří, přijímají selhání jako součást učení a nejsou tak ovlivňováni názory ostatních. To neznamená, že jsou arogantní — naopak. Vědomí své hodnoty ti umožňuje být laskavější k sobě i k ostatním.
Většina lidí si myslí, že sebevědomí přichází najednou — po nějakém velkém vítězství nebo životní změně. Realita je jiná. Buduje se pomalu, běžnými rozhodnutími, malými výhrami a odvahou čelit vlastním pochybnostem. Vezmeš jeden krok za druhým, a za několik měsíců si všimneš zásadní změny.
Sebevědomí se buduje skrze konkrétní práci. Tady jsou kroky, které skutečně fungují.
Neboj se začít v malém. Řekni „ne” něčemu, co tě nebaví. Komplimentuj někoho upřímně. Zveřejni své myšlenky v týmovém chatu. Tyto malé akty tě učí, že když se nebojíš, nic se nestane. Postupně se odvažuješ více. Lidé, co si nejsou sebou jisti, si myslí, že se musí hned shodit ze skály. Není to tak. Měříš svou výšku kroků — a ty je postupně zvyšuješ.
Ten hlas, který ti neustále říká, že nejsi dost dobrý? Ten není realita — je to zvyk. Začni si ho všímat bez soudů. Kdy se objeví? Jaké spouště ho aktivují? Jakmile ho poznáš, můžeš s ním jednat. Někdy si prostě řekneš: „Aha, to je ten starý příběh.” Dál se jdeš věnovat svým věcem. Není to o tom, že přestanesš negativně myslet — je to o tom, že přestaneš tomu věřit.
Nezapomínej na to, že jsi udělal. Když ses ozvěl v telekonferenci — to je vítězství. Když ses vrátil z běhu, i když jsi unavený — to je vítězství. Vezmi si chvíli a uznamenej si to. Mozek se učí z opakovani. Každé malé vítězství se ti ukládá do paměti jako důkaz toho, že to zvládáš. Během několika měsíců si všimneš, že máš vlastně spoustu důkazů svých schopností.
Nejde jen o tebe. Lidé okolo tebe ovlivňují to, jak se vidíš. Když si s tebou někdo myslí, že to zvládneš, snadněji tomu věříš. Není třeba dramaticky měnit svůj život — prostě si všímej, kdo tě podporuje a kdo tě ubírá energii. Trávíš čas s těmi prvními. Jsou to často lidi, co jsou sami sebou jistí — jejich sebevědomí je nakažlivé. Pozoruj, jak jednají, co říkají, jak se chají v nejistých situacích.
Sebevědomí se buduje v běžných chvílích. Tady je konkrétní seznam věcí, které můžeš dělat každý den — a postupně uvidíš změnu.
Realističtí musíme být — sebevědomí se nebuduje přes noc. Ale vidíš první změny dříve, než si myslíš.
Začínaš si všímat svých myšlenek. Ještě si jich věříš, ale vidíš je. Je to zvláštní — poprvé si všimneš, jak často se sám kritizuješ.
První malé vítězství. Řekl jsi něco, co tě napadlo, a nikdo tě neodsoudil. Nebo ses přihlásil na něco, i když ses bál. Malé věci, ale vědomě jsi se posunul.
Lidé si všímají. Nejsou to velké věci — jsi trochu volnější, trochu více se smíješ. Tvůj přístup se změnil. Sebeuvědomí se začíná objevovat v tvém chování.
Vidíš rozdíl sám na sobě. Věci tě nesesunou tolik. Když selhaneš, vidíš to jako informaci, ne jako osobní katastrofu. Práce na sobě není jednorázová věc — pokračuješ.
Být upřímný — není to procházka růžovým sadem. Tady jsou věci, kterým všichni čelí a jak se s nimi poradit.
„Já se tváří, že vím co dělám, ale ve skutečnosti jsem podvod.” Znáš to? To je imposter syndrom. Věř nebo ne — i velmi schopní lidé to prožívají. Řešení? Přestani očekávat, že víš všechno. Nikdo to neví. Lidé kolem tebe se také bafují. Jedinou rozdíl je, že to nepřiznávají.
Nejsou to jen sociální sítě. Je to i fyzická realita. Tvůj kolega je lepší prezentér. Tvá kamarádka má jistější postoj. Zajímavé je, že ti stejní lidé si myslí, že JMÉNO nebo jsi lepší v něčem jiném. Vždy si najdeš někoho lepšího — ale také někoho, komu můžeš pomoci ty.
„Nepatřím sem. Všichni ostatní jsou lepší přizpůsobení.” Toto není o realitě — je to o pocitu. A pocity se mění. Když si uvědomíš, že každý má někdy pocit, že nepatří, začneš si ho brát s rezervou. Věnuj pozornost, jak ti ostatní pomáhají, když to potřebuješ. To je znamení, že patříš.
Sebevědomí není něco, s čím se rodíš. To je dobrá zpráva. Znamená to, že ho můžeš vytvořit. Není to také něco, co dosáhneš a pak máš hotovo. Je to postupný proces — občas se cítíš jistě, občas ne. A to je v pořádku.
Hlavní věc, kterou si vezmeš: Začni tady, teď, malými krůčky. Nemusíš se změnit přes noc. Musíš se jen posunout o kousek dál než včera. A pak zase. A zase. Za pár měsíců se ohlédneš a nepoznáš sám sebe — a to v tom nejlepším smyslu.
Tvoje cesta je jedinečná. Není to o tom být nejlepší — je to o tom být autentičtější verzí sebe. A v tom okamžiku, kdy si uvědomíš, že to je dost, že si stojíš za to — to je moment, kdy se sebevědomí skutečně narodilo.
Tento článek poskytuje obecné informace a rady o budování sebevědomí. Není to psychologická nebo terapeutická porada. Pokud se potýkáš se závažnými problémy s sebevědomím, depresí nebo úzkostí, prosím konzultuj s kvalifikovaným profesionálem — psychologem nebo psychiatrem. Tipy a postupy zde uvedené jsou pro vzdělávací a informační účely. Výsledky se liší v závislosti na individuálních okolnostech a konzistenci práce.